close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Případ pro večerku 2.

5. února 2007 v 14:19 | Mag |  > Případ pro večerku
2.kapitola
"Ne, pokud myslíš to, jakým způsobem byla zabita. Ale ano, jestli chceš vědět.......
" Svině!!! Moje oči!! To jediné je vpořádku!!!

Patrik Graham zívl a unaveně se protáhl. Nohy, které měl skřížené pod stolem, přendal do pohodlnější polohy na pracovní stůl. Od první vraždy uběhl bezmála měsíc a oni v pátrání ani o chlup nepostoupili. Nález mrtvého obchodníka odstartoval sérii vražd. Obětmi byli lidé různých ras i pohlaví. Nechyběli tu bohatí makléři ani chudí bezdomovci, co však všechny mrtvé spojovalo byla oční bulva nalezená v besprostřední blízkosti oběti. Jejich těla byla nalezena ve stejné poloze a taky množství a počet ošacení byl stejý. Každý týden nacházeli dva až tři mrtvé, vrah však za sebou nezanechal žádnou stopu. Smrt vždy nastala po probodnutí životně důležitých orgánů, vražedné zbraně se však lišily. Patrikovi kolegové z kriminálky už vraha pojmenovali a všichni toto pojmenování okamžitě přijali. Dokonce i tisk. Nikdo neznámého vraha nenazval jinak než Jack Propichovač. Zatím poslední vraždou byla smrt mladé studentky z Oxfordské univerzity. Patrik dostal hlášení těsně před svým odchodem domů a proto ho to nemálo rozzlobilo. Měl za sebou těžký den a další vražda bylo to poslední, co si přál. Na místo činu dorazil krátce před jedenáctou večer a přestože přes únavou zalepené oči sotva viděl, povšiml si nenadálého zmatku před místní večerkou.
"Co se to tam děje?" zeptal se svého kolegy.
"Co já vím, třeba se už dozvěděli o tom mordu. Mám to jít prověřit?"
"Nech to plavat, stejně s nima musíme sepsat výpoěď, tak se jich při té příležitosti zeptáme," zavrhl jeho návrh Patrik, jak se později ukázalo, byla to velká chyba.
Vstoupili do studentské koleje, pokoj číslo tři. Z chodby se vstupovalo rovnou do obýváku, ze kterého vedly dveře do čtyř ložnic. V jedné z nich byla oběť. Patrik se chvilku rozhlížel, snažil se přivyknout světlu. Všechno tu bylo spořádané, dokonce i po včerejší párty, o které ho informovali podřízení. Charles White na něj zavolal a nasměroval ho do druhé ložnice zprava. Tam teprve byl nepořádek! Knihy poházené po podlaze zakrývaly shrnutý a špinavý koberec. Skleněná lampa byla rozbitá na podlaze a její střepy se válely až na druhé straně pokoje. Uprostřed toho všeho ležela asi dvaadvacetiletá dívka. Byla to půvabná blondýna střední postavy. Jako všechny oběti byla nahá, jen bílé rukavice na rukou zakrývaly hrudník a částečně i krk. Nad obětí se, ostatně jako vždy, skláněl soudní patolog.
"Nějaká změna?"
"Ne, pokud myslíš to, jakým způsobem byla zabita. Ale ano, jestli chceš vědět jak se cítím já. Už byste ho měli chytit. Jestli ho nedostanete už se asi nikdy nevyspim. Tohle je už třetí noční výjezd tenhle týden. Manželka mě začíná podezřívat." Patrik se ušklíbl. Věděl jak to malý mužík myslí. Začínalo toho být na ně na všechny moc. Po krátké prohlídce pokoje, při které objevil tak známé oko se Patrik vydal nadýchat na čerstvý vzduch. Venku ho okamžitě odchytli novináři : " Pane Grahame, jak jste v případu pokročili?" "Víte kdo to je?" "Kolikátá to je oběť?"
"Jeden po druhém", snasžil se Patrik zvládnout situaci, "V případu jsme samozřejmě pokročili, naši specialisté určili, že vrahem je nejspíš duševně chorá osoba s nějakým komplexem. Pravděpodobně má nějaký problém s očima" Patrika oslnila záře z reflektorů kamer. Zítra večer to bude v televizy. Rozhovor s novináři pokračoval už neúnosnou dobu. Charles se nad Patrikem konečně slitoval a přišel ho vysvobodit : "Pane, potřebují vás uvnitř. Něco objevili." Novináři se ihned začali prodírat k domu. Doufali, že právě oni budou mít nějakou senzaci z místa činu.
"Omluvte mě," Patrik se vymanil z jejcih kruhu a zamířil za Charlesem, "To ti to trvalo," vyčetl mu.
"Já za to nemůžu," Charles White se ušklíbal, "Nemohl jsem se k vám dostat."
"Sem nemůžete!! Počkejte!!" Oba policisté vzhlédli k univerzitní koleji. Jedenomu z novinářů se podařilo prodrat davem a málem už pronikl i okolo policejní kontroly. Kriminalisté přidali do kroku. Charles jemně, ale pevně sevřel mladíka, toužícího po slávě a odstrčil ho znovu pod kontrolovaný houf novinářů: "Sdovolením," to bylo jediné co se mladíček dozvěděl navíc. Oba muži vstoupili.
Patrik se dostal domů okolo třetí ráno. Služba mu naštěstí začínala až vedvanáct, ale nechtěl nic riskovat a okamžitě si šel lehnout. Jeho manželka se jen překulilla na druhý bok a rozespale ho pozdravila. Okamžitě opět usnula. Patrik se ještě chvilku převaloval. Přestože byl k smrti unavený ne a ne usnout.
***
Tmavý pokoj osvětloval pouze svit z televizní obrazovky. Všechny záclony byly zatažené a přestože venku bylo ještě světlo v okruhu dvou metrů od obrazovky již nebylo nic vidět. Právě tam někde v tom šeru seděla shoulená postava. Nebylo poznat, je-li to muž nebo žena, ale zcela patrné bylo zmrzačení na levé ruce, kterou osoba bezděčně strčila do rukávu, kdykoli ji nepotřebovala. Přidušený dech byl zatím jediným zvukem místnosti, dokud na věžních hodinách neodbyla šestá hodina a dosud vypnutý zvuk televize se rozezněl. Začínaly zprávy. Jako obvykle byla hlavní zprávou poslední oběť masového vraha. Moderátor ji uvádě s akčností reportérů jim vlastní, jde-li o nějako senzaci : "Další oběť vraha známého jako Jack Propichovač byla včera nalezena ....," Osoba v místnosti se potutelně usmála. Jack Propichovač , líbilo se jí to. Moderátor konečně uvedl reportáž se slovy : Nyní se podívejte, jak si vraha zhruba představuje vrchní inspektor, který vede pátrání." Obraz přeskočil ze studia na tmavý park před Oxfordskou univerzitou. Všude okolo blikaly majáčky policejních aut a shrocený dav novinářů se tlačil okolo asi třicetipětiletého detektiva, neupraveného vzhledu s velmi nevrlým výrazem : ". . .vrahem je nejspíš duševně chorá osoba s nějakým komplexem. Pravděpodobně má nějaký problém s očima . . . "
Zbytek reportáže zmizel v záplavě jisker. Pokojem se rozlehla rána a zběsilý křik. Ze zbytku televize trčelo železné kopí.
" Svině!!! Moje oči!! To jediné je vpořádku!!!..." další slova přešla v druhý rozzuřený výkřik. Směrem k televizoru přiletěl skleněný popelník a roztříštil se o stěnu.
"Duševně chorá osoba!!!!!!!!!!! Hajzl!! Já mu ukážu, kdo je duševně chorá osoba!! ..." další nadávky, další urážky, další klení a všechno směřovalo k jediné osobě. . . . k Patriku Grahamovi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.