close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Život ducha 3.

7. června 2007 v 13:39 | Maggisss |  > Život ducha
"Cože?" Michal se nechápavě podíval po Ivaně, "Tvoje matka? Co by tady dělala?"
"To není pravda! To nemůže být pravda...to není....." omdlela.

" Cože?" Michal se nechápavě podíval po Ivaně, " Tvoje matka? Co by tady dělala?"
" Co tady dělám já..." Ivana se dívala, jak její matka odchází. Nenechám ji přece jen tak odejít, aniž by věděla, že jsem tady. Než se ale nadála, žena zmizela za rohem i se svým průvodcem. Ivana nedala na Michalova volání a rozběhla se za nimi. Cestou uvažovala, jak to, že je tu její matka. Kdy zemřela?? Musela umřít přede mnou, když tu je dřív. Když jsem ale odcházela, byla ještě naživu. Umřela při cestě do práce?
" Mami!" rozlehl se chodbou její kžik.
Žena a její doprovod se otočili. Ivana se k nim rozběhla, ale žena na ni jen nechápavě koukala. Po chvilce se, v domnění, že to bylo na někoho jiného, zase otočila a pokračovala se svým doprovodem k výtahu. Zmizeli za dveřmi dřív, než k nim Ivana doběhla. Za rohem chodby se objevil Michal.
" Ivano! Co to proboha děláš?!"
" Musím za ní! Vždyť to je moje mamka! Bože........rychle, musíme za nimi!"
" Tohle není tvoje matka," uklouzlo Michalovi.
" Jak to můžeš vědět?? Nikdy jsi ji neviděl!"
" No......" váhal příliš dlouho.
" Ty jsi ji už někdy viděl?!?"
" Ano...."
" Kde.....a...a...kdy?" Ivana se zajíkla.
" Já....."
" Michale, je to moje matka..."
" Není."
" Neskákej mi do řeči.....prostě, mám právo to vědět, znát pravdu."
" Dnes se to nehodí......"
" Jestli tady hodláš takhle ztrácet čas, tak mě teda omluv, musím jít za svou matkou!" Ivana už dál neposlouchala a rozběhla se k výtahu. Zmáčkla tlačítko a na to kupodivu ihned zareagovaly dveře výtahu, takže se otevřely. Michal se snažil Ivanu zarazit, ale nestihl to. Už mířila vzhůru.
* * *
Ozval se zvonek. Dveře se otevřely. Muže středního věku na chvilku oslepilo světlo policejního auta.
" Co se děje, pánové. Mohu vám nějak pomoci?"
" Jste pan Grok?"
" Ano, stalo se něco?"
" Říká se mi to těžko, ale vaše dcera dnes odpoledne zemřela."
" Cože? Jak?"
" Povstalci dnes na ulicích stříleli. Vaše dcera se připletla do cesty jedné kulce. Střelec byl okamžitě zadržen a čeká ho patřičný trest...pochopitelně, to už vaši dceru nezachrání, ale děláme co můžeme.."
" Co se děje drahoušku?" Ve dveřích se objevila žena s dluhými blond vlasy.
" Paní Groková, vaše dcera dnes zemřela."
" To není pravda! To nemůže být pravda...to není....." omdlela.
* * *
Ivana vyběhla z výtahu a rozhlížela se na všechny strany. Nikde ani noha. Kam se poděli?
" Ivano!!" Michalovo volání se ozývalo po celé ulici. Ivana by čekala, až vyběhne z výtahu za ní, ale když se otočila, zjistila, že tam žádný výtah ani dveře nejsou. Že by zašla tak daleko?? Ba ne, věděla s jistotou, že se od výtahu nehnula ani na krok. Michal se objevil za rohem a zamířil k ní.
" Ty mi dáváš zabrat," stěžoval si, "mám tě pod kontrolou jenom pár hodin a už ses mi málem ztratila, tohle už mi nedělej !! Víš, co by mě čekalo, kdyby jsi se ztratila?!?!? To by bylo peklo...."
" Co by se ti stalo?"
" Ani se neptej," odbyl ji, "Co to kruci vyvádíš?"
" Snažila jsem se dohnat svou matku......to by ti ale mělo dojít, když jsem nastoupila do stejnýho výtahu a jela nahoru....."
" Nenastoupila jsi do stejného výtahu..."
" Když už jsme u těch výtahů," skočila mu do řeči, " Kde je ten, co jsem jím jela, a jaktože to nebyl ten samej výtah, když byl na stejným místě a...."
" Naše výtahy jsou jen na jedno použití."
" Cože?? Na jedno použití?? Jak může být výtah na jedno použití?"
" Tak, i to místo bylo na jedno použití. Prostě, svět duchů je jinej a to tě právě musim naučit, ale když mi budeš utíkat, tak to asi nepude, viď??"
" Promiň..." cítila se trochu zahanbeně, ale ne zas tak moc, šla přece za svou mámou. Máma! vzpomněla si najednou, musím ji najít.
" Hele, vysvětlíš mi to s těma výtahama?? Proč jsou jen na jedno použití a kde je teda ten, který použila moje máma..."
" Není to tvoje máma..." připomněl jí.
" Co to zase meleš?? Vždyť jsi ji nikdy neviděl, tak jak.....víš co, necháme toho, tohle jsem s tebou už jednou probírala a myslím, že to bylo docela nedávvno," byla trochu podrážděná, " uvěřím ti, až ji najdu a zeptám se jí, jestli je nebo neni moje máma, bereš?? Teď bych ti byla vděčná, kdybys mi ji pomohl najít."
" Dobře, vidím, že jsi trochu paličatá......k tvé otázce : Používáme výtahy na jedno použití, aby nás nemohli navštívit nezvaní hosté. Kdybychom měli pořád ty samé, hned by se k nám dostali."
" Počkat, kdo jsou ti 'nezvaní hosté'?"
" Zlí duchové.....u nás se jim říká 'rudí' nebo 'temní'."
" Proč?? A co jsou zač?"
" To je na delší povídání."
" Máme čas.....nebo snad ne?? Chtěl jsi začít s mou výukou, nebylo by tedy vhodné říct mi ze všeho nejdřív, čeho se mám bát??"
" No víš....." snažil se vykroutit," tohle je až jedna ze závěrečných lekcí..."
" A proč?? Tohle by naopak měla být ta první.."
" Ono to totiž neni až zas tak jednoduché, a pokud nejseš obeznámená se základy života duchů, mohlo by být pro tebe těžké to pochopit a co hůř, mohl by tě život duchů vystrašit......když na něco nejsi připravená.."
" Já si zase myslím, že by to mělo být to nejzákladnější......co kdybych potkala nějakýho toho rudýho ducha, nepoznala bych, že to je on a omylel bych mu řekla, kdy jsou naše výtahy teď.."
I když nechtěl musel se tomu zasmát : "O tom dost pochybuju.....zaprvé: Kdybys potkala nějakýho toho rudýho ducha, tak bys ho určitě poznala....víš, ono se jim neříká rudí jen pro nic za nic. A zadruhý: stejně bys něvěděla, kde ty výtahy jsou, to věděj jenom zaměstnanci HÚRD a ty, pokud tam chceš, musíš být předem ohlášená. Teprve u samotného vchodu ti ukážou dveře..."
" To je praštěný....jak víš, kdy máš stát, když nevidíš ty dveře?? A jakto, že ty jsi šel s naprostou jistotou, když jsi mě sem ved?"
" Protože to byl speciální vchod pro nováčky a jejich učitele, objeví se jen když někdo zemře a je vždy na stejným místě."
" To je ale fakt nelogický! Vždyť ti rudí duchové si prostě můžou počkat u vchodu až někdo umře a dostat se dovnitř s nima."
" No vidíš, a jsme u toho......nechápeš to, protože jsi neprošla základním vzděláním, až budeš mít za sebou alespoň pár, vrátíme se k tomuhle tématu, ale teď ho prosím nech odpočívat. Teď máme před sebou důležitější věci. Hlavou jí pokynul a společně se vydali k, jak Ivana později zjistila, výcvikovému prostoru....
* * *
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 harmonyhorse harmonyhorse | E-mail | Web | 8. června 2007 v 15:05 | Reagovat

nechceš spřátelit bloga????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????napiš mi na bloga::::::::::::::::::

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.